|
|
Stav a potenciál přirozené obnovy po kalamitě na revíru Polana, LS Jablunkov
Dyrčík, Vojtěch
Cílem předložené diplomové práce bylo zhodnotit stav a potenciál přirozené obnovy ve vazbě na stav přeživších jedinců mateřského porostu po kůrovcové kalamitě. Zájmovou lokalitou byl revír Polana, nacházející se na území lesní správy Jablunkov. Pro terénní šetření bylo vybráno 5 reprezentativních porostů, kde po odumření smrkové porostní složky zbyli v horní etáži jedinci mateřského porostu, nejčastěji buku lesního (Fagus sylvatica L.). S množstvím jedinců buku lesního (Fagus sylvatica L.) v mateřském porostu rostla i četnost zmlazení této dřeviny. V místech, kde bylo v porostech méně buku lesního (Fagus sylvatica L.) se výrazněji uplatnil smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst) a bříza bělokorá (Betula pendula Roth). V mateřském porostu byl nejvíce zastoupen: buk lesní (Fagus sylvatica L.), javor klen (Acer pseudoplatanus L.) a modřín opadavý (Larix decidua Mill). Vztah mezi zmlazením buku lesního (Fagus sylvatica L.). a stavem mateřského porostu byl zjištěn také na ploše, kde proběhla opakovaná inventarizace obnovy. I zde se v přirozené obnově výrazněji uplatnil také smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst). Na rozdíl od buku lesního (Fagus sylvatica L.). jeho početnost v obnově po dvou letech poklesla. Vzniklé zájmové plochy lze považovat jako obnovené na 94 % celkové plochy, přičemž z toho 77 % plochy vzniklo pouze přirozenou obnovou a 17 % plochy obnovou kombinovanou. Na 6 % plochy je potřeba doplnění mezer zmlazení.
|
|
|
Přirozená obnova smíšených porostů v západních Krkonoších.
Prokůpková, Anna ; Vacek, Stanislav (vedoucí práce) ; Otakar, Otakar (oponent)
Tato práce se zabývá přirozenou obnovou smíšených lesů v západních Krkonoších se zaměřením na oblast Dolní Mísečky. Teoretická část se zaobírá problematikou přirozené obnovy, statické stability lesních dřevin a porostů, charakteristikou dřevin, které se vyskytují na trvale výzkumných plochách a dále popisem zájmového území. Praktická část se zaobírá měřením a získáváním dat, které probíhalo v I. zóně národního parku. Na každé ploše byl vymezen transekt o velikosti 50x5m. Trvale zkusné plochy byly vybrány převážně s přirozenou obnovou buku lesního, ale i dalších dřevin na daných plochách. Přirozená obnova je závislá na mikroklimatických podmínkách na stanovištích. Porosty vytvářejí stabilní lesní ekosystém, navzdory působení negativních faktorů.
|
|
|
Vyhodnocení růstu výsadeb buku lesního (Fagus sylvatica L.) v závislosti na použitém sadebním materiálu a stanovištně ekologických podmínkách.
Florián, Tomáš ; Remeš, Jiří (vedoucí práce) ; Bílek, Lukáš (oponent)
Abstrakt Na lesní správě Strašice, která se nachází na Divizi Hořovice, Vojenské lesy a statky, bylo založeno v roce 2012 osm zkusných ploch na 4 zalesněných holinách. Holiny byly zalesněny bukem lesním (Fagus sylvatica L.). Při zalesňování byl na těchto zkusných plochách použit krytokořenný a prostokořenný sadební materiál, vysazený na plochy s různou intenzitou oslunění (trvalé oslunění, trvalé zastínění, přímé ozáření se střídá se zastíněním). Cílem tedy této diplomové práce je zhodnocení růstu sazenic v závislosti na použitém sadebním materiálu a intenzitě slunečního záření. Následně budou navržena doporučení, kterými by bylo vhodné se zabývat v praxi. Sazenice byly trvale označeny jedinečným písmenem a číslem. Od roku 2012 až do roku 2014 byly na konci vegetačního období měřeny růstové veličiny -- průměr kořenového krčku, výška sazenice, výškový přírůst, kvalitativní znaky a mortalita. Nejlépe odrůstající sazenice se nacházejí na ploše, kde byl při zalesnění použit krytokořenný sadební materiál a ozáření plochy se během dne střídá se zastíněním. Není trvale osluněna či zastíněna. Naopak u prostokořenných sazenic je vyšší výška na trvale osluněné ploše než na trvale zastíněné. Tento výsledek je totožný s výsledky jiných, stejně zaměřených prací. Výsledkem a závěrem této diplomové práce je doporučení vysazovat buk na plochy, kde přímé ozáření se mění během dne se zastíněním (světlo -- stín). Avšak ne vždy je možné a realizovatelné, z pohledu vnitřní struktury porostu, vysadit buk na zmíněné místo. Je tedy možné, prostokořenný sadební materiál vysadit na plochy s extrémními světelnými podmínkami (plochy trvale osluněné nebo zastíněné). Avšak co se týká krytokořenného sadebního materiálu, je vhodné dodržet fakt, že podstatně lépe roste na plochách s příznivými podmínkami (plochy se střídajícím se ozářením a zastíněním). Dále je nutné, dodržovat ekologické nároky buku. Vždy určit nejvhodnější místa na holé ploše (holoseči) pro výsadbu buku. Používat jen kvalitní sadební materiál odpovídající normě ČSN 482115. Odborný dohled lesníkem při ožinování na kvalitu práce a nad funkčností oplocení, a tím zmírnit škody zvěří. Tedy snažit se o co nejvyšší možné zastoupení vysázené dřeviny (dodržet zákonné podmínky pro zajištěnost) z důvodu výběru nejlepších jedinců při výchově a vytvoření tím v budoucnu kvalitních a zdravých porostů.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.